Audiokniha vs kniha: počítá se poslech jako čtení? Co říká výzkum

Počítají se audioknihy jako čtení? Pokud jde o porozumění knize, ano. Metaanalýza 46 studií se 4 687 účastníky z roku 2022 nenašla žádný spolehlivý celkový rozdíl v porozumění mezi čtením a poslechem. Tisk si drží malý náskok, když si určuješ vlastní tempo, a u otázek, které vyžadují vyvozování, a při poslechu se víc toulají myšlenky.

Níže najdeš studie, na kterých ta odpověď stojí: co každá z nich měřila, u koho a co ukázat nemůže. Otázka má i praktickou stránku: většina dospělých Američanů už někdy poslouchala audioknihu a čtenářské výzvy musejí rozhodnout, co se počítá. Vyvíjíme Omniphile, aplikaci, která sleduje knihy a audioknihy vedle sebe, takže máme zájem na tom, aby se počítalo obojí; důkazy jsou ale takové, jaké jsou, ať tak či onak.

Je audiokniha pro porozumění stejně dobrá jako čtení?

Nejširší důkazy přináší metaanalýza Virginie Clinton-Lisell z University of North Dakota, publikovaná v roce 2022 v časopise Review of Educational Research. Spojila 46 studií se 4 687 účastníky napříč věkovými skupinami, které porovnávaly čtení a poslech téhož materiálu. Celkově byl rozdíl mezi nimi malý a statisticky nespolehlivý.¹

Dvě podrobnosti mluvily ve prospěch tisku. Čtení předčilo poslech, když si čtenáři mohli určovat vlastní tempo, a u otázek, které vyžadovaly vyvozování nebo celkové pochopení místo doslovného vybavení. Objevil se také slabý náznak, že v jazycích, které se píšou tak, jak se vyslovují, například v italštině, mají čtení a poslech k sobě blíž než v angličtině.¹ V rozhovoru o studii Clinton-Lisell řekla, že přehled zahrnoval jen zdatné čtenáře a nenašel jasný rozdíl mezi věkovými skupinami, a závěr shrnula přímo: „Poslouchat místo čtení rozhodně není podvádění.“²

Jednotlivé experimenty ukazují stejným směrem:

• Kniha literatury faktu na tabletu. Ve studii z roku 2016 v časopise SAGE Open dostalo 91 účastníků náhodně přidělenou předmluvu a jednu kapitolu knihy literatury faktu jako audioknihu, jako e-text, nebo obojí naráz. Jejich porozumění se významně nelišilo, ani hned poté, ani o dva týdny později.³
• Konferenční příspěvek z roku 2026. Na posteru z výročního zasedání American Educational Research Association v roce 2026 nechali výzkumníci ze San Francisco State University vysokoškoláky číst nebo poslouchat dvě ukázky z knihy Stevena Pinkera Enlightenment Now. Předběžné výsledky neukázaly žádný rozdíl v porozumění; skóre nejlépe předpovídala znalost tématu. U tištěné verze se studenti cítili jistější a víc je bavila.⁴ Jde o raný výsledek, zatím ne o publikovaný článek, takže mu nepřikládej velkou váhu.

Jsou audioknihy pro mozek stejně dobré jako čtení?

Při uchopování významu zřejmě mozek zachází s obojím stejně. Ve studii z roku 2019 v časopise Journal of Neuroscience snímali výzkumníci z Kalifornské univerzity v Berkeley mozky 9 lidí, zatímco poslouchali příběhy z pořadu The Moth Radio Hour a odděleně četli tytéž příběhy, celkem víc než dvě hodiny vyprávění. Ve většině oblastí mozku, které reagují na význam, spolu vzorce při poslechu a čtení silně korelovaly a model sestavený z jednoho předpovídal reakci mozku na to druhé.⁵

Ber ji takovou, jaká je: malá, pečlivá studie o tom, jak mozek reprezentuje význam, při níž se slova zobrazovala na obrazovce po jednom, na rozdíl od běžného čtení. Neukazuje, že rok audioknih ti dá totéž co rok tištěných knih. Nenašli jsme žádnou studii, která by sledovala dlouhodobé účinky poslechu tak, jak některé studie sledují čtenáře; těm se věnujeme v článku Je čtení dobré pro mozek?

Kde má čtení stále navrch

Výsledky jsou si blízko, ne totožné, a rozdíly stojí za to znát:

• Návrat k textu. Metaanalýza našla náskok tisku, když si čtenáři určovali vlastní tempo.¹ Oči můžou u těžké věty zpomalit a skočit o odstavec zpět; interpret čte dál, dokud ho nezastavíš.
• Toulající se myšlenky. Ve studii z roku 2013 v časopise Frontiers in Psychology asi 200 studentů University of Waterloo četlo jeden text nahlas, jeden potichu a jeden poslouchalo. Při kontrolách v pravidelných intervalech se jim myšlenky při poslechu toulaly zhruba polovinu času, při tichém čtení asi třetinu a při čtení nahlas nejméně. Po poslechu si také text pamatovali nejhůř a zajímal je nejméně.⁶ Studenti si texty nevybírali sami, takže u knihy podle vlastního výběru můžou výsledky vyjít jinak.
• Čtení s poslechem toho moc nepřidá. Metaanalýza 30 studií s 1 945 účastníky z roku 2023 zjistila jen zanedbatelný přínos čtení se současným poslechem oproti samotnému čtení, a to jen tehdy, když bylo tempo čtenářům dané; když si ho určovali sami, žádný spolehlivý účinek nebyl.⁷

Počítají se audioknihy jako čtení u dětí?

Děti poslouchají víc. Britský National Literacy Trust zjistil, že v roce 2024 rádo poslouchalo audioknihy a podcasty ve volném čase 42,3 % dotázaných ve věku 8 až 18 let, oproti 34,6 %, které bavilo číst: poprvé od roku 2020, kdy se na to začal ptát, vyšel poslech výš.⁸

Pokud jde o porozumění příběhům, metaanalýza z roku 2022 zahrnovala děti i dospělé a nenašla jasný rozdíl mezi věkovými skupinami.² Tyto studie ale měří porozumění, ne dekódování psaného textu, a právě tu dovednost děti, které se učí číst, teprve trénují. Přehled z roku 2023 naznačuje, že slabším čtenářům a těm, kdo se učí druhý jazyk, může čtení se současným poslechem pomoct, ale jeho autorka našla příliš málo studií, aby si byla jistá.⁷ Audioknihy pěstují lásku k příběhům; cvičení s tištěnou stránkou ale nenahradí.

Počítají se audioknihy jako čtení na Goodreads a ve výzvách?

Na Goodreads ano: jeho vlastní blog vzkazuje uživatelům Reading Challenge „Audioknihy se počítají!“, ať posloucháš při řízení, vaření nebo cvičení.⁹ Jiné výzvy mají vlastní pravidla, takže si je před zápisem ověř.

A počítá s nimi spousta lidí. Spotřebitelský průzkum Audio Publishers Association za rok 2026, který provedla společnost Edison Research, uvádí podíl dospělých Američanů, kteří už poslouchali audioknihu, na 58 %, odhadem 157 milionů lidí.¹⁰ A American Time Use Survey, zdroj dvacetiletého poklesu čtení pro radost, o kterém výzkumníci informovali v roce 2025, už poslech audioknih počítá jako čtení.¹¹

Co to znamená pro tebe

• Počítej audioknihy, u kterých víš, o čem byly. Pokud máš knihu doposlouchanou a umíš někomu převyprávět, co se v ní stalo, je přečtená ve všech smyslech, které studie měří.
• Formát vybírej podle knihy. Náročnou literaturu faktu, knihu ke zkoušce nebo děj s velkým množstvím postav zvládneš snáz v tisku, kde můžeš zpomalit a vrátit se. Román nebo paměti fungují dobře jako audio.
• Poslouchej, když máš volnou pozornost. Procházka nebo dlouhá cesta autem se k poslechu hodí víc než úkol, který potřebuje tvou hlavu. Když si všimneš, že ti myšlenky utíkají, přetoč o 30 sekund zpět a nepokračuj dál.
• Hlídej rychlost. Rychlejší přehrávání šetří čas, ale nechává méně prostoru pro toulající se myšlenky; naše kalkulačka rychlosti audioknihy ukáže, kolik která rychlost ušetří, a porovná ji s tichým čtením.

Jak sledovat audioknihy vedle knih

Pokud máš čtenářský cíl, rozhodni se jednou, jak se budou audioknihy počítat, a pak si veď záznam, ať to vidíš. V Omniphile jsou audioknihy samostatným typem médií s četbami sledovanými podle pozice, procent nebo kapitol a jedno nastavení započítává doposlouchané audioknihy, relace poslechu a dobu poslechu do tvých cílů pro knihy. Ve výchozím stavu je vypnuté, takže volba je na tobě. Omniphile běží na iPhonu, iPadu a Macu, je ke stažení zdarma a má volitelné Premium. Pokud čteš na Androidu nebo na webu, náš přehled nejlepších aplikací na sledování knih zahrnuje trackery, které fungují i tam.

Zdroje

1. Virginia Clinton-Lisell (2022), „Listening ears or reading eyes: A meta-analysis of reading and listening comprehension comparisons“, Review of Educational Research 92(4), 543–582. https://doi.org/10.3102/00346543211060871 ↩ ↩² ↩³

2. Erik Ofgang, „Listen Without Guilt: Audiobooks Offer Similar Comprehension As Reading“, Tech & Learning, 21. března 2022. https://www.techlearning.com/news/listen-without-guilt-audiobooks-offer-similar-comprehension-as-reading ↩ ↩²

3. Beth A. Rogowsky, Barbara M. Calhoun a Paula Tallal (2016), „Does modality matter? The effects of reading, listening, and dual modality on comprehension“, SAGE Open 6(3). https://doi.org/10.1177/2158244016669550 ↩

4. Kayla King a Anisha Singh (2026), „Reading by Ear or Eye: Examining Comprehension, Self-Efficacy, and Reading Habits Across Audio and Print“, AERA Annual Meeting, virtuální poster. https://convention2.allacademic.com/one/aera/aera26/online_program_direct_link/view_paper/2278763/ ↩

5. Fatma Deniz, Anwar O. Nunez-Elizalde, Alexander G. Huth a Jack L. Gallant (2019), „The representation of semantic information across human cerebral cortex during listening versus reading is invariant to stimulus modality“, Journal of Neuroscience 39(39), 7722–7736. https://doi.org/10.1523/JNEUROSCI.0675-19.2019 ↩

6. Trish L. Varao Sousa, Jonathan S. A. Carriere a Daniel Smilek (2013), „The way we encounter reading material influences how frequently we mind wander“, Frontiers in Psychology 4, 892. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2013.00892 ↩

7. Virginia Clinton-Lisell (2023), „Does reading while listening to text improve comprehension compared to reading only? A systematic review and meta-analysis“, Educational Research: Theory and Practice 34(3), 133–155. https://commons.und.edu/ehb-fac/75 ↩ ↩²

8. National Literacy Trust, „Children and young people’s listening in 2024“, 24. ledna 2025. https://literacytrust.org.uk/research-services/research-reports/children-and-young-peoples-listening-in-2024 ↩

9. Goodreads Blog, „Tips to Read More Books in 2023 with the Goodreads Reading Challenge!“, 13. ledna 2023. https://www.goodreads.com/blog/show/2465 ↩

10. Audio Publishers Association, „APA Sales & Consumer Data“, spotřebitelský průzkum 2026, zveřejněno 5. června 2026. https://audiopub.org/surveys ↩

11. Jessica K. Bone, Feifei Bu, Jill K. Sonke a Daisy Fancourt (2025), „The decline in reading for pleasure over 20 years of the American Time Use Survey“, iScience 28(9), 113288. https://doi.org/10.1016/j.isci.2025.113288 ↩